Ano, všech evropských: zemědělských plateb, fondů pro obce a regiony i Erasmu. Stát by je mohl nahradit, ale s 31 až 78 miliardami ročně méně v rozpočtu.
Strach o dotace je nejkonkrétnější z czexitových obav, protože má adresu: pole za vesnicí, čističku, opravenou školu. Tady je, co přesně by s odchodem skončilo, kolik by to stálo nahradit a jak to dopadlo v jediné zemi, která to zkusila. Kolik Česko z Unie čerpá dnes a proč ta částka klesá, shrnuje otázka Kolik Česko dostává z EU?; celkový účet za odchod počítáme v otázce Kolik by stálo vystoupení Česka z EU?
Co by skončilo
Odchodem z Unie přestávají platit její rozpočtová pravidla, a s nimi končí každý program, který z evropského rozpočtu platí něco v Česku. Tři největší:
Společná zemědělská politika. Pro roky 2023 až 2027 má Česko z evropského rozpočtu 5,65 miliardy eur: 4,12 miliardy na přímé platby, které dostává každý hospodařící podnik podle výměry, 1,41 miliardy na rozvoj venkova a zbytek na odvětvové programy. Stát k tomu přidává 2,37 miliardy ze svého. Po odchodu by zůstala jen ta národní část.
Fondy soudržnosti. Dohoda o partnerství na období 2021 až 2027 přiděluje Česku 21,4 miliardy eur na dopravu, vodu, energetiku, školy, výzkum a obce. Pro další období 2028 až 2034 navrhla Komise v červenci 2025 pro Česko 29,4 miliardy eur; návrh je předběžný a bude se o něm ještě vyjednávat, ale ukazuje řád.
Programy. Erasmus+, výzkumný program Horizont Evropa, přeshraniční spolupráce, Evropský sbor solidarity. Menší peníze, ale pro univerzity, vědce a studenty často jediné svého druhu.
Co by stát musel najít
Argument „dotace si zaplatíme sami“ je v principu správný. Stát by přestal odvádět do evropského rozpočtu a mohl by stejné peníze rozdat sám. Problém je v částkách. V roce 2025 Česko odvedlo 68 miliard korun a dostalo zpět 100 miliard, z toho 64 miliard z fondů soudržnosti a 26 miliard ze zemědělské politiky; k tomu přišlo 47 miliard z fondu obnovy. Kdyby chtěl stát držet zemědělce, obce a regiony na stejné úrovni, musel by najít 31 miliard ročně navíc, a s fondem obnovy 78 miliard. V rozpočtu, který se na rok 2027 navrhuje se schodkem 389 miliard, by o ně někdo musel přijít.
A dotace by se měnily i jinak než výší. Evropská pravidla dnes platby zemědělcům chrání před tím, aby se o nich rozhodovalo každý podzim při schvalování rozpočtu, a vážou je na podmínky platné pro celý kontinent. Národní dotace by byly každý rok znovu ve hře.
Kolik na tom visí
Čeští zemědělci na dotacích stojí víc, než se u debat o „dotačním byznysu“ přiznává. Podle šetření FADN za rok 2023 tvořily provozní dotace 9 322 korun na hektar, zatímco čistá přidaná hodnota podniků činila 18 654 korun na hektar; dotace jsou tedy zhruba její polovina. U smíšených farem fyzických osob, tedy typických rodinných hospodářství, dělaly dotace 76,5 % přidané hodnoty a ÚZEI uvádí, že bez nich by tyto podniky nepokryly náklady. Rok 2023 byl pro zemědělce slabý, takže podíl kolísá, ale řád platí: pro menší farmy není dotace příplatek, je to rozdíl mezi provozem a konkurzem.
Podobně u obcí. Pro vesnici s rozpočtem dvaceti milionů je čistička za padesát bez evropského příspěvku na celou generaci nedosažitelná. Právě tyto projekty tvoří většinu z 64 miliard, které loni z fondů soudržnosti přišly.
Britský test
Británie je jediná země, která slib „nahradíme to z vlastního“ musela splnit. Výsledek po pěti letech vypadá takto.
Zemědělcům vláda slíbila zachovat rozpočet pro Anglii ve výši 2,4 miliardy liber ročně a slib do roku 2025 dodržela. Od roku 2026 ale částka klesá na zhruba 2,3 miliardy a nová schémata vyplácejí peníze za péči o krajinu, ne za hektar, takže řada farem dostává méně než v EU.
Regionální fondy nahradil Fond sdílené prosperity. Vláda slíbila, že reálně dorovná evropské strukturální fondy; fond ale najížděl postupně, 400 milionů liber v prvním roce, 700 ve druhém a slíbených 1,5 miliardy až ve třetím. Skotská vláda spočítala, že za tři roky dostala 212 milionů místo zhruba 549 milionů, které by jí přišly z EU, tedy o 60 % méně.
A programy, které Británie opustila, si kupuje zpátky. Do výzkumného programu Horizont se vrátila od roku 2024 a platí za to v průměru 2,43 miliardy eur ročně. Do Erasmu+ se vrací od roku 2027 za přibližně 570 milionů liber za první rok. Rozdíl proti členství je jediný: platí znovu, ale o pravidlech programů už nehlasuje.
Co z toho plyne
Dotace by po czexitu nezmizely ze dne na den, protože by je nejdřív chránilo přechodné období a pak slib vlády. Zmizely by postupně: nejdřív evropská záruka, pak část peněz, nakonec část programů. Británie to předvedla s bohatším rozpočtem a slabší závislostí, než má Česko, a výsledek byl přesto horší než slib.
Pro Česko je lekce prostší, než zní debata o „dotačním byznysu“. Dotace jsou společné peníze rozdělované podle společných pravidel, ze kterých Česko jako chudší člen dvacet let dostává víc, než dává. To se bude měnit s tím, jak bohatne, a je to v pořádku. Odchod by tu změnu neudělal pomaleji ani férověji; udělal by ji naráz a bez náhrady.