Kolik Česko dostává z EU – a kolik do ní platí?
Za rok 2025 dostalo Česko z rozpočtu EU o 78 miliard korun víc, než poslalo; od vstupu roku 2004 čistě zhruba 1,25 bilionu.
Tolik suchá bilance ministerstva financí. Zajímavější je, co za těmi čísly je – a co se do nich naopak vůbec nevejde.
Jak se to počítá
Každá členská země do společného rozpočtu odvádí (hlavně podle velikosti ekonomiky) a zároveň z něj čerpá. Česko v roce 2025 odvedlo necelých 70 miliard a načerpalo přes 100 – o 31 miliard víc; k tomu přišlo 47 miliard z pocovidového fondu obnovy. Rok předtím bylo saldo +83 miliard. Od vstupu do Unie Česko zaplatilo zhruba 970 miliard korun a dostalo přes 2,2 bilionu.
Pro měřítko: čistých 78 miliard za loňský rok je víc, než kolik stát vybere na dani z nemovitostí a spotřební dani z vína dohromady – zhruba dvě třetiny ročního rozpočtu na vědu a výzkum.
Kam ty peníze šly
Nejvíc přes fondy soudržnosti: dálnice a železniční koridory, čističky vod, zateplené školy, opravené návsi a hasičárny v obcích, které by na ně z vlastního nikdy nedosáhly. Druhý proud je zemědělská politika – dotace na hektar i na venkov. Třetí, menší ale strategický, jde do vědy: bez evropských peněz by nestály laserové centrum ELI v Dolních Břežanech ani řada univerzitních kampusů.
K poctivosti patří i stinná strana: kolem dotací vyrostl v Česku celý průmysl prostředníků a několik velkých kauz zneužívání. To je ale argument pro lepší kontrolu a jednodušší pravidla, ne důkaz, že peníze neexistují – na většinu z nich si sáhnete cestou do práce.
Proč saldo poroste dolů – a proč to nevadí
Kohezní peníze tečou chudším regionům, a Česko bohatne. Každé nové rozpočtové období proto bude štědré méně; jednou se Česko stane čistým plátcem, jako je dnes Rakousko nebo Dánsko. Kdo z toho dělá drama, plete si účel: dotace nejsou renta za členství, ale startovací kapitál. Splnily-li úkol, mají se zmenšovat.
Co se do salda nevejde
Ta důležitější polovina účtu se totiž neposílá převodem. Český export míří z více než 80 procent na jednotný trh a třetina jde do samotného Německa; na volném pohybu zboží stojí prakticky celý český průmysl a miliony pracovních míst. Studie Bertelsmannovy nadace odhadují přínos jednotného trhu pro české příjmy řádově na tisíc eur na obyvatele ročně – několikanásobek čistých dotací. Jinými slovy: i až dotace jednou skončí, hlavní důvod, proč se členství Česku vyplácí, zůstane celý.
A to je nakonec i odpověď těm, kdo se ptají, „kolik nás Brusel stojí": rozdělený kontinent by nás stál násobně víc.
Časté otázky
Kolik Česko získalo z EU za rok 2025?
O 31,1 miliardy korun víc, než do evropského rozpočtu odvedlo. Se započtením peněz z fondu obnovy (NGEU) činí kladné saldo 77,9 miliardy korun.
Kolik Česko získalo z EU od vstupu v roce 2004?
Do poloviny roku 2025 zaplatilo do rozpočtu EU zhruba 970 miliard korun a získalo přes 2,2 bilionu. Čistě tedy Česko dostalo asi 1,25 bilionu korun navíc.
Kam evropské peníze v Česku tečou?
Největší díl jde přes fondy soudržnosti do dopravy, vodohospodářství, škol a obcí; druhý velký proud je zemědělská politika. Velkou část dálnic, čističek a opravených návsí platila Unie.
Bude Česko z EU dostávat pořád víc?
Naopak – čistá pozice se bude zmenšovat, protože Česko bohatne a kohezní peníze míří chudším regionům. To není trest, ale známka toho, že dotace splnily účel.
Je členství v EU jen o dotacích?
Ne, dotace jsou menší část účtu. Hlavní ekonomický přínos je jednotný trh: studie odhadují, že Česku vynáší řádově víc než čisté transfery – na něm stojí český export i pracovní místa.