Proč mají Češi nejdražší elektřinu v EU?

V přepočtu na kupní sílu byla česká elektřina v první půlce roku 2025 nejdražší v Unii; teď je druhá za Rumunskem. Otázka je proč.

Tenhle prvenství-nešampionát si zaslouží poctivé rozebrání, protože se kolem něj vypráví hodně pohádek – a skutečnost je zajímavější než pohádky.

Co přesně čísla říkají

Eurostat měří ceny dvěma způsoby. V eurech platí česká domácnost přes 30 eur za 100 kWh – hodně, ale míň než Němci (38,4 eura) a podobně jako Italové nebo Irové. Jenže eura nejsou výplata: v přepočtu na kupní sílu, tedy na to, jak cena bolí v místní peněžence, bylo Česko v první polovině 2025 na prvním místě v EU a ve druhé polovině na druhém, za Rumunskem.

Jinými slovy: elektřinu máme středoevropsky drahou a výplaty středoevropsky nižší. Obě části té věty jsou důležité.

Z čeho se drahá elektřina skládá

Účet za elektřinu má dvě poloviny. Ta první je silová elektřina – proud samotný, nakupovaný na burze za ceny, které od roku 2022 vystřelil nahoru hlavně drahý plyn. To je celoevropský příběh a Česko ho nese s ostatními.

Ta druhá polovina je regulovaná: distribuce, platba za jistič, systémové služby, historicky i poplatek za podporu obnovitelných zdrojů. A tady je český problém doma – poplatky za síť patří k nejvyšším v Evropě v poměru k příjmům. Síť si platíme sami a platíme si ji draze.

K tomu připočtěte slabší korunu (burza obchoduje v eurech) a máte celý recept. Všimněte si, co v něm chybí: žádná položka se nejmenuje „Brusel".

Ale my přece vyvážíme!

Ano – Česko je dlouhodobě vývozce elektřiny. A přesně tady vzniká nejrozšířenější omyl: že vyvezená elektřina je „naše levná", kterou pak „draze kupujeme zpátky". Takhle trh nefunguje. Elektrárny – z velké části soukromé nebo polostátní firmy – prodávají za tržní cenu vždycky, doma i za hranice. Vývoz znamená, že výrobci vydělávají víc; neznamená, že domácnost má nárok na levnější proud. To není spiknutí, to je vlastnická struktura.

Co se mění v roce 2026

Něco se skutečně děje: regulovaná složka pro domácnosti letos klesá o 15,1 %, především proto, že poplatek za obnovitelné zdroje převzal státní rozpočet. Úleva je to citelná, ale kosmetická vůči podstatě: dokud bude evropskou cenu určovat plyn a česká síť zůstane drahá, budeme se na špici žebříčků v kupní síle vracet.

Poctivý závěr

Za drahou českou elektřinu může drahý plyn, drahá domácí distribuce a nižší příjmy – v tomhle pořadí. Společný evropský trh je v tom příběhu spíš stabilizátor než viník: bez něj by malá česká soustava kolísala víc, ne míň. Skutečná cesta k levnější elektřině vede přes věci, které umí jen kontinent vcelku – vytlačit plyn z role cenotvorby, propojit sítě, stavět levné zdroje ve velkém. Jak by to vypadalo, rozebíráme na stránce o společném trhu s energií.

Všechny otázky →