Náškontinent

Kolik nás stojí obrana – a kolik by stála bez spojenců?

Letos zhruba 185 miliard korun, asi 2,1 % HDP – kolem 17 tisíc na obyvatele. Bez spojenců by stejná bezpečnost stála násobky.

Obrana je po důchodech, zdravotnictví a školství jedna z největších položek, kterou společně platíme. Zaslouží si účtenku psanou lidskou řečí.

Účtenka za rok 2026

Celkové obranné výdaje Česka činí letos asi 185 miliard korun, tedy zhruba 2,1 % HDP. Samotné ministerstvo obrany z toho hospodaří se 156 miliardami; zbytek jsou obranné výdaje schované v jiných kapitolách – od dopravní infrastruktury po kybernetickou bezpečnost. Na jednoho obyvatele to dělá kolem 17 tisíc korun ročně.

Je to hodně? Předchozí vláda schválila růst na 3 % HDP do roku 2030 a v alianci se Česko přihlásilo k cíli 3,5 % na jádro obrany do roku 2035. Současná vláda tempo přibrzdila na zhruba dvou procentech – a vede se o tom oprávněný spor, protože závazky zůstaly.

Co za ty peníze je – a co není

Za 185 miliard má Česko armádu s asi 24 tisíci vojáky, nadzvukové letectvo v pronájmu a nákupu, pozemní síly v přezbrojování a příspěvek do aliančních misí. Co za ně nemá a mít nemůže: satelitní průzkum, strategickou přepravu, protivzdušný deštník velkých výšek, jaderné odstrašení. Tohle všechno si malá země kupuje jinak – členstvím.

Kolik by stálo „sami za sebe"

Tady začíná ta zajímavější aritmetika. Země, které se brání bez aliance, platí jinou sazbu. Neutrální Švýcarsko dává na obranu podobně na hlavu jako Česko – ale za to má jen územní obranu hor bez jakýchkoli záruk. Finsko si před vstupem do NATO drželo armádu s 280 tisíci vojáky v záloze, povinnou službou a krytovým systémem pro celou populaci; přepočteno na české poměry mluvíme o modelu za 4–5 % HDP, tedy 350 až 450 miliard korun ročně. Izrael, extrémní případ obrany vlastními silami, platí přes 5 % HDP dekády v kuse.

A ani jedna z těch cenovek nezahrnuje to nejdražší: jaderné odstrašení, které si střední země nepořídí za žádné peníze.

Alianční sleva

Členství v NATO je z čistě účetního pohledu množstevní sleva: 32 zemí sdílí velení, plánování, průzkum a odstrašení, takže každá platí zlomek toho, co by ji stála bezpečnost o samotě. Česká obrana za 2,1 % HDP je levná právě a jen proto, že není sama.

Z toho plyne i pointa pro celý kontinent. Evropa dnes platí spojeneckou slevu, ale nakupuje ve třiceti oddělených košících – desítky typů zbraní, třicet logistik, třicet štábů. Kdyby nakupovala a bránila se jako celek, platila by za víc bezpečnosti méně. Kolik přesně, počítáme na stránce o ceně obrany Evropy bez USA.

Všechny otázky →

Časté otázky

Kolik dává Česko na obranu v roce 2026?

Zhruba 185 miliard korun, což odpovídá asi 2,1 % HDP. Samotné ministerstvo obrany hospodaří s asi 156 miliardami; zbytek tvoří obranné výdaje jiných kapitol rozpočtu.

Kolik to je na jednoho obyvatele?

Asi 17 tisíc korun ročně na každého z 10,9 milionu obyvatel – necelých 1 500 korun měsíčně. Pro srovnání: neutrální Švýcarsko s poloviční armádou platí na hlavu podobně, ale bez spojeneckých záruk.

Co Česku dává členství v NATO?

Záruku článku 5, společné velení, plánování a průzkum, které si malá země sama pořídit nemůže. Vlastní odstrašení na úrovni aliance by stálo násobky dnešního rozpočtu.

Kolik by stála obrana bez spojenců?

Odhady pro neutralitu se u srovnatelných zemí pohybují kolem 4–5 % HDP – pro Česko tedy 350–450 miliard ročně – plus povinná služba a mnohem větší armáda. A i tak bez jaderného deštníku.

Zvýší se české výdaje na obranu?

Česko se v NATO přihlásilo k cíli 3,5 % HDP na jádro obrany do roku 2035 a předchozí vláda schválila růst na 3 % do 2030. Současná vláda tempo zpomalila – o to ostřejší je debata s aliancí.

Souvisí