Co znamená 5 % HDP na obranu pro vaši peněženku?
Pět procent HDP by dnes znamenalo asi 445 miliard korun ročně – proti letošním 185. Rozdíl odpovídá zhruba 24 tisícům korun na obyvatele.
Tak zní syrová čísla haagského závazku. Teď k tomu, co v titulcích chybí: co se za ně kupuje, v jakém tempu a co rozhodne, jestli to bude dobrá, nebo špatná investice.
Co přesně bylo slíbeno
Na summitu v Haagu v červnu 2025 se členové NATO zavázali dávat do roku 2035 na obranu 5 % HDP – rozdělených na 3,5 % pro jádro obrany (vojáci, technika, munice) a až 1,5 % pro širší bezpečnost: mosty a železnice unesoucí tanky, kyberobranu, ochranu infrastruktury, civilní připravenost. Průběžné vyhodnocení přijde v roce 2029.
Ta druhá kategorie je důležitá pro pochopení celku: část „obranných" peněz jsou investice, které by země potřebovala tak jako tak – jen se konečně zaplatí.
Česká kalkulačka
Český HDP je letos zhruba 8,9 bilionu korun. Pět procent z toho je asi 445 miliard ročně; jádrových 3,5 % dělá asi 310 miliard. Letošní realita: kolem 185 miliard, tedy 2,1 %.
Na obyvatele znamená plný závazek asi 41 tisíc korun ročně; navýšení proti dnešku asi 24 tisíc. Než to číslo vyvolá paniku, tři upřesnění. Rozkládá se do deseti let. Poroste s ekonomikou – každé procento růstu HDP dělá cíl v korunách vyšší, ale i snáz dosažitelný. A neplatí se jednou daní z výplaty: skládá se z rozpočtových přesunů, růstu, dluhu a evropských nástrojů včetně společných obranných půjček.
Zadarmo to ale nebude. Čtvrt bilionu ročně navíc je zhruba rozpočet ministerstva dopravy. Kdo tvrdí, že se to schová bez jediného škrtu a bez koruny dluhu, nepočítá.
Co za to má být
Smysl závazku není číslo, ale schopnosti: munice na týdny místo dnů, protivzdušná obrana, drony a obrana proti nim, satelitní oči, mobilizovatelná záloha. To jsou přesně věci, jejichž absenci Evropa čtvrtým rokem sleduje na Ukrajině – a jejichž přítomnost rozhoduje, jestli se odhady o ruské připravenosti kolem roku 2030 stanou hrozbou, nebo poznámkou pod čarou.
Jedna otázka za 445 miliard
Zbývá ta nejdůležitější: utratí se to procento chytře? Evropa dnes zbrojí ve třiceti oddělených systémech – desítky typů zbraní, oddělené zakázky, malé série za vysoké kusové ceny. Studie Evropského parlamentu odhadují ztráty z téhle roztříštěnosti na desítky miliard eur ročně. Stejné procento HDP utracené společně – velké série, společné zakázky, sdílené schopnosti – koupí o třetinu až polovinu víc obrany.
Pět procent je hodně peněz. Právě proto je nejdražší možnost utrácet je po svém, každý zvlášť, sedmadvacetkrát.
Časté otázky
K čemu přesně se Česko zavázalo?
Na summitu NATO v Haagu 2025 k 5 % HDP do roku 2035: 3,5 % na jádro obrany (vojáci, zbraně, munice) a až 1,5 % na širší bezpečnost – infrastrukturu, kyberobranu, odolnost. Průběžná kontrola v roce 2029.
Kolik je 5 % HDP v korunách?
Při dnešním HDP kolem 8,9 bilionu asi 445 miliard korun ročně. Letos dává Česko na obranu zhruba 185 miliard, takže jde o navýšení asi o 260 miliard – postupně během deseti let.
Kolik to je na domácnost?
Celých 5 % HDP odpovídá zhruba 41 tisícům korun na obyvatele ročně. Navýšení proti dnešku dělá asi 24 tisíc na obyvatele – ovšem rozložené do roku 2035 a placené i z růstu ekonomiky, ne jen ze škrtů.
Kde se na to vezme?
Kombinací růstu ekonomiky, přesunů v rozpočtu, dluhu a evropských nástrojů, jako jsou společné obranné půjčky. Poctivá odpověď: úplně zadarmo to nebude a politici, kteří tvrdí opak, nepočítají.
Nejde to levněji?
Jde – společně. Evropské studie odhadují, že roztříštěné nákupy stojí Evropu desítky miliard eur ročně navíc. Společné zakázky a sdílené schopnosti znamenají víc obrany za stejné procento.