Podle britské zkušenosti 4 až 8 % ekonomiky, v českých poměrech 340 až 690 miliard korun ročně; Česko by přitom bylo zranitelnější než Británie.
Žádná česká instituce cenu czexitu nikdy nespočítala. Co existuje, jsou dvě sady čísel: deset let měřených výsledků britského odchodu a evropské modely, které rozpad jednotného trhu přepočítávají na jednotlivé země. Tady je, jak se z nich dojde k české částce a kde jsou její meze.
Odkud se bere britské rozpětí
Britský rozpočtový úřad OBR, který vládě dělá oficiální prognózy, staví od roku 2020 na dvou předpokladech: obchodní dohoda s EU sníží britský dovoz i vývoz dlouhodobě o 15 % proti setrvání v Unii a tím i produktivitu o 4 %. V červenci 2025 předpoklady znovu prověřil a nechal je beze změny. Logika je jednoduchá. Když zboží překračuje hranici s celními formalitami, certifikáty a kontrolami, část obchodu se nevyplatí; méně obchodu znamená méně konkurence, menší série a pomalejší šíření lepších postupů, a to se časem projeví na produktivitě celé ekonomiky.
Novější práce jdou dál, protože už nemusí předpovídat. Studie zveřejněná v americkém NBER srovnává Británii s ekonomikami, které se před rokem 2016 vyvíjely stejně, a dochází k HDP na hlavu o 6 až 8 % nižšímu, než by bylo bez brexitu; zaměstnanost vychází o 3 až 4 % nižší. Goldman Sachs v červnu 2026 odhadl ztrátu zhruba na 6 % s rozpětím 4 až 8 % podle toho, s kým se Británie srovná. Tři různé metody, jedno rozpětí.
Přepočet na Česko
Kdyby Česko zaplatilo stejný podíl, znamenaly by 4 % loňského HDP 340 miliard korun ročně, 8 % necelých 690 miliard. Na obyvatele je to 31 až 63 tisíc korun za rok, tedy 2 600 až 5 200 korun měsíčně na každého včetně dětí a důchodců. Pro srovnání: je to čtyřnásobek až devítinásobek toho, co Česko loni čistě dostalo z evropského rozpočtu.
Jenže britský podíl je pro Česko spíš spodní hranice, a to ze dvou důvodů.
První je otevřenost. Česko vyváží zboží a služby za 67 % svého HDP, Británie za 31 %. Zjednodušeně řečeno: ekonomika, která hranicí prochází dvakrát intenzivněji, pocítí každé procento tření na ní zhruba dvakrát silněji. Kam ten vývoz míří a jak hluboko je český průmysl vrostlý do evropských výrobních řetězců, shrnuje otázka Co by znamenal odchod Česka z EU?
Druhý je výchozí pozice. Británie šla do experimentu s vlastní světovou měnou, londýnským finančním centrem a obchodními vazbami po celém světě. Česko má malou měnu, průmysl navázaný na Německo a žádný Londýn.
Co říkají modely pro jednotlivé země
Evropští ekonomové nečekali na czexit a spočítali, co by jednotlivým státům udělal rozpad jednotného trhu. Kielský institut pro světovou ekonomiku v roce 2019 modeloval několik scénářů dezintegrace. Při zrušení jednotného trhu by Česko ztratilo 9,5 % reálného příjmu na obyvatele, stejně jako Slovensko a o něco méně než Maďarsko; Německo nebo Francie by přišly o zlomek toho. Při úplném odbourání integrace včetně Schengenu a eura vychází Česku skoro 12 %. Samotná celní unie dělá jen 0,4 %, protože bez ní se nedá vyčíslit to podstatné: společná pravidla, bez kterých by každý český výrobek potřeboval druhou certifikaci.
Bertelsmannova nadace došla stejnou cestou k zrcadlovému výsledku: Česko má z jednotného trhu čtvrtý nejvyšší relativní zisk v EU, zhruba 4 % blahobytu. Dvě různé metody, totéž pořadí. Země uprostřed kontinentu, která žije z vývozu součástek, má z trhu bez hranic nejvíc a odchodem by ztratila nejvíc.
Kielských 9,5 % znamená v českých poměrech přes 800 miliard korun ročně. A model počítá jen obchodní efekty, ne ztrátu investic a produktivity, které britský případ později ukázal jako podstatné.
Co se od ztráty odečítá
Férový účet má i druhou stranu: co by se ušetřilo. U Británie to byl čistý příspěvek do rozpočtu EU, v průměru 9,2 miliardy liber ročně před odchodem. Reálná částka, proti ztrátě v procentech HDP ale zlomek.
Pro Česko ani tato položka neexistuje. V roce 2025 odvedlo do evropského rozpočtu 68 miliard korun a dostalo z něj 100 miliard, s fondem obnovy 146. Vystoupením by stát neušetřil 68 miliard na odvodech; přišel by o 31 až 78 miliard čistého příjmu, ze kterého dnes platí dálnice, čističky a zemědělské dotace. Jak se to saldo vyvíjí a proč bude klesat, ukazuje otázka Kolik Česko dostává z EU? Pro czexitový účet stačí jedno: Britové od ztráty aspoň něco odečetli, Česko by k ní přičítalo.
Jak číst výsledek
Všechna čísla výše jsou odhady, ne faktury, a liší se metodou i rozpětím. Shodují se ale ve směru a v řádu: trvalá ztráta v procentech ekonomiky, každý rok, a žádný seriózní odhad pod 4 %. Žádná z metod nenašla scénář, ve kterém by Česko na odchodu vydělalo.
Někdo může říct, že suverenita za to stojí, a je to legitimní postoj. Měl by ale znát cenu: řádově 30 až 75 tisíc korun na obyvatele ročně, trvale. Británie ten účet platí deset let a podle průzkumů ho dnes většina Britů považuje za chybu. Pro Česko je poučení opačné než pro odcházející: malá otevřená ekonomika nemá v Evropě silnější kartu než místo u stolu, kde se píšou pravidla trhu, na kterém stojí.