Nejvíc Polsko s 4,25 % HDP v roce 2025 a Pobaltí, nejméně Albánie a Slovinsko; Česko je podle NATO s 1,86 % pod dvěma procenty.
Jedno číslo na zemi, všechna od NATO, všechna podle téže definice. Celou tabulku s odkazem na konkrétní řádek zdroje najdete v Evropské obraně v číslech; tady je, jak ji číst. Součet za Evropskou unii shrnuje otázka Kolik dává Evropa na obranu?, český rozpočet položku po položce účet za obranu Česka.
Žebříček za rok 2025
NATO zveřejňuje každé léto odhad, kolik procent HDP dal každý spojenec na jádro obrany. Za rok 2025 vypadá evropská část takto.
Nad 3,5 %, tedy nad novou haagskou hranicí, jsou tři země: Polsko 4,25 %, Litva 4,03 % a Estonsko 3,93 %. Těsně pod ní Lotyšsko 3,67 %, Dánsko 3,27 % a Norsko 3,16 %. Mezi 2,5 a 3 % Švédsko (2,85), Řecko (2,79), Finsko (2,75) a Nizozemsko (2,53). Velké země leží u spodní poloviny: Británie 2,32 %, Německo 2,22 %, Itálie 2,09 %, Francie 2,04 %, Španělsko 2,00 %. Slovensko má 2,03 %, Maďarsko 2,06 %. Spojené státy 3,17 %.
Pod dvěma procenty zůstaly tři země: Česko 1,86 %, Slovinsko 1,57 % a Albánie 1,48 %.
Průměr za evropské spojence a Kanadu dohromady činí 2,31 % a pro rok 2026 NATO odhaduje 2,53 %. V roce 2014, kdy si aliance dala cíl 2 %, dávalo Česko 0,94 %, Polsko 1,86 %, Litva 0,88 % a Německo 1,16 %.
Rok 2026 a kdo vede
Odhady pro letošní rok mění pořadí v čele. Litva má dosáhnout 5,33 %, Estonsko 5,10 %, Lotyšsko 4,92 % a Polsko 4,68 %; Řecko 3,65 %, Dánsko 3,49 %, Švédsko 3,22 %. Německo roste na 2,69 %, Česko na 2,01 %.
Čtyři země v čele spojuje mapa: všechny sousedí s Ruskem nebo Běloruskem a tři z nich byly do roku 1991 součástí Sovětského svazu. Jejich čísla ale nejsou výkyv jednoho rozpočtu, jsou to zákony. Polsko si v březnu 2022, měsíc po ruské invazi, dalo zákonem o obraně vlasti spodní hranici 3 % HDP ročně a rozpočet na rok 2026 počítá s 200 miliardami zlotých, 4,81 % podle polské metodiky. Litevská Státní rada obrany rozhodla v lednu 2025 o 5 až 6 % ročně v letech 2026 až 2030. Estonsko dává letos 5,4 % a plánuje nejméně 5 % až do roku 2029. Lotyšský parlament uzákonil v březnu 2026 spodní hranici 5 % od roku 2027.
Na druhém konci stojí Španělsko na západním okraji kontinentu. Dosáhlo přesně 2,00 % a v červnu 2025 si od generálního tajemníka NATO vyjednalo dopisem možnost jít k cílům schopností vlastní cestou s nižším podílem HDP. Zeměpis vysvětluje víc než ideologie: ochotu platit určuje vzdálenost od hrozby.
Co se vlastně měří
Číslo, které NATO zveřejňuje, je podíl „jádrových obranných výdajů“ na HDP. Definice je přesná a stojí za přečtení, protože vysvětluje většinu sporů.
Počítají se platby vlády na potřeby vlastních ozbrojených sil, sil spojenců nebo aliance: pozemní, námořní a vzdušné síly, velení, speciální síly, zdravotnictví, logistika, kybernetické a vesmírné velení. Z pohraniční stráže, četnictva nebo policie jen ta část, která je vycvičená a vyzbrojená jako armáda a dá se nasadit mimo území státu. Počítají se vojenské důchody vyplácené vládou, ať jdou z rozpočtu obrany nebo odjinud. Počítá se výzkum a vývoj včetně projektů, které nikdy neskončily výrobou, mírové operace a příspěvky do společné infrastruktury NATO. Nepočítá se civilní ochrana a válečné škody.
Podíl se vztahuje k reálnému HDP v cenách roku 2021, takže se nehýbe s inflací ani s kurzem. Hodnoty za roky 2025 a 2026 jsou odhady a NATO v každé tabulce opakuje, že se jeho čísla mohou od národních rozpočtů podstatně lišit.
Tři definice, tři čísla
Na Česku je to vidět v jedné větě předsedy vlády z dubna 2026: „V roce 2025 Česká republika reportovala 2,01, NATO uznalo 1,85. Na rok 2026 my reportujeme 2,06 a NATO říká 1,78.“ Červencová tabulka NATO pak odhad na rok 2026 zvedla na 2,01 %. Všechna ta čísla jsou správná, každé podle svého pravidla.
Vláda počítá podle českého zákona o financování obrany, který do obranných výdajů zahrnuje položky z více kapitol rozpočtu, a dělí je nominálním HDP z vlastní predikce. NATO použije svou definici, část položek neuzná, dosadí vlastní odhad HDP ve stálých cenách, a vyjde jiné číslo. Evropská obranná agentura počítá jen 27 států EU, podle vlastní definice a ve stálých cenách roku 2025; podle ní dosáhlo 2 % v roce 2025 23 z 27 členů Unie. Sčítat tabulku NATO s tabulkou EDA nebo s národním rozpočtem nejde, stejně jako nejde sčítat teplotu ve stupních Celsia s Fahrenheity.
Ještě jedna věc o odhadech. V březnu 2026 napsal generální tajemník NATO ve výroční zprávě, že v roce 2025 splnili cíl 2 % všichni spojenci, a Česko tam mělo 2,01 %. Červencová tabulka totéž číslo snížila na 1,86 %. Odhad se zpřesnil, titulek zůstal. Kdo chce vědět, kolik země skutečně dala, musí počkat na definitivní data, a ta přijdou až s dalším vydáním.
Co z tabulky nevyčtete
Procento HDP říká, kolik země dává; neříká, co za to má. Do téže položky se počítají důchody vysloužilých vojáků i nové tanky, takže dva státy se stejným procentem mohou mít velmi odlišnou armádu. Proto se v Haagu vedle procent zavázali spojenci i k cílům schopností: konkrétním brigádám, bateriím a skladům, které má každý dodat.
A tabulka mlčí o tom, kolik z těch peněz se utratí společně. Zhruba třicet evropských rozpočtů, z nichž každý roste, dnes nakupuje převážně každý sám. Kolik to stojí, počítáme v otázce Nakupuje Evropa zbraně společně? Kontinent, který by procenta sčítal do jednoho rozpočtu, by měl za stejné peníze víc. Zatím má jen delší žebříček.