Státy EU daly v roce 2025 na obranu 418 miliard eur, 2,2 % HDP – o pětinu víc než rok předtím. Za dvacet let, co Evropská obranná agentura data sbírá, je to nejvyšší částka.
To je titulek. Účet pod ním má tři řádky: z čeho se skládá, odkud se vzal a co z něj nevyčtete.
Účet za rok 2025
Součet obranných výdajů 27 členských států Evropské unie činil v roce 2025 podle Evropské obranné agentury (EDA) 418 miliard eur. Na obyvatele Unie to vychází na necelou tisícovku eur ročně, víc než dvojnásobek proti roku 2014. Hranice 2 % HDP, kterou si NATO stanovilo v roce 2014, dosáhlo 23 z 27 zemí EU; o rok dřív jich bylo třináct.
Z celku šlo 134 miliard eur do investic, tedy na nákup vybavení a na výzkum a vývoj. Samotné nákupy vybavení dosáhly 115 miliard, o 26 % víc než v roce 2024. Výzkum a vývoj dostal 17 miliard – čtyři procenta z celku, což EDA sama označuje za slabé místo: Evropa kupuje hotové zbraně mnohem rychleji, než vyvíjí nové.
Zbytek účtu vypadá takto: personál včetně penzí 31 %, provoz a údržba 23 %, infrastruktura 2 %, nezařazené výdaje 11 %. Investice tak mají v rozpočtech zhruba stejnou váhu jako personál – ještě v roce 2023 dělaly 26 % výdajů, v roce 2025 už 32 %.
Dvacet let v jedné řadě
V roce 2005 dávaly dnešní členské státy na obranu 226 miliard eur – přepočteno do cen roku 2025, aby šlo čísla srovnat. Pak přišla finanční krize a úspory: v roce 2014 byl součet 195 miliard, o 14 % míň než o devět let dřív. Rok 2014 je zároveň rok anexe Krymu a od té doby řada roste, v průměru o 6 % ročně po odečtení inflace; v roce 2024 dosáhla 349 miliard a v roce 2025 oněch 418. Pro rok 2026 EDA odhaduje 454 miliard eur a 2,4 % HDP. Část navýšení může podle agentury souviset s evropskými půjčkami SAFE a s výjimkou z rozpočtových pravidel pro obranné výdaje, která platí od roku 2026.
Celou řadu a její zdroje najdete v Evropské obraně v číslech, kde čísla vedeme s odkazy na konkrétní strany zprávy EDA.
Co to číslo měří – a co ne
Číslo pochází od ministerstev obrany: každé z 27 vykazuje agentuře výdaje podle společné definice, EDA je sečte a zveřejní. Je ve stálých cenách roku 2025, takže růst v řadě je skutečný, ne inflační. Má i své meze. U sedmi států jsou údaje za rok 2025 zatím odhad, u některých velkých přispěvatelů EDA doplňovala investiční čísla z veřejných rozpočtových dokumentů a hodnoty za rok 2026 jsou odhady všechny.
Důležitější omezení je jiné: výdaje jsou vstup, ne výsledek. Z 418 miliard nevyčtete, kolik brigád je bojeschopných, na kolik týdnů vystačí munice ani jak rychle by se evropské armády dokázaly nasadit vedle sebe. Nevyčtete z nich ani to, zda se nakupuje chytře. To EDA sleduje jako samostatný ukazatel – společné evropské nákupy vybavení – a za rok 2025 jí vyšlo 11 %. Rozebíráme ho v otázce Nakupuje Evropa zbraně společně?
A pozor na sčítání s jinými statistikami. NATO vede vlastní řadu pro 32 spojenců včetně USA a Británie a podle vlastní definice; Eurostat počítá výdaje veřejných rozpočtů podle jiné klasifikace. Tři zdroje, tři různá čísla pro tutéž zemi – a žádné z nich není „to špatné“.
A Česko?
Na českém rozpočtu je ten rozdíl v definicích vidět hned. Vláda vykazuje pro rok 2026 obranné výdaje ve všech kapitolách 184,7 miliardy korun, 2,06 % HDP podle lednové predikce ministerstva financí. NATO ve své červencové tabulce odhaduje pro Česko 2,01 % v roce 2026 a 1,86 % za rok 2025, protože počítá podle vlastní definice. Obě čísla jsou správná, každé podle svého pravidla. Co se za ty peníze kupuje a kolik by stála obrana bez spojenců, rozebíráme v účtu za obranu Česka.
Peníze jsou. Obrana zatím ne.
Částka 418 miliard eur je víc, než dává Rusko podle kteréhokoli přepočtu: EDA uvádí ruské výdaje kolem 132 miliard, po zohlednění kupní síly asi 282 miliard eur. V penězích Evropa dávno vede. Jenže těch 418 miliard je součet 27 rozpočtů, 27 plánů a 27 nákupních oddělení, která se vzájemně koordinují dobrovolně – a jak ukazuje oněch 11 %, většinou vůbec. Kontinent, který by o obraně rozhodoval jako celek, by za stejné peníze pořídil víc. Zatím je to jen velký součet.