Hůř, než slibovali zastánci, méně katastrofálně, než varovali odpůrci: menší obchod a investice, získaná obchodní politika a Britové, kteří to většinou považují za chybu.
Brexit je jediný skutečný experiment s odchodem z Unie a jeho výsledky už nejsou věc názoru. Celkovou cenu v procentech HDP a její přepočet na Česko shrnují otázky Co by znamenal odchod Česka z EU? a Kolik by stálo vystoupení Česka z EU? Tady jde o to, co se skrývá pod jedním číslem: kdo přišel o co, kdo co získal a jak to dnes vidí sami Britové.
Obchod: méně firem na kontinentu
Nejpodrobnější měření zatím přinesl tým z London School of Economics. Obchodní dohoda s EU, platná od ledna 2021, snížila podle něj britský vývoz zboží v roce 2022 o 27 miliard liber, tedy o 6,4 %; vývoz do Unie klesl o 13 %. Tvar té ztráty je zajímavější než její výše. Zhruba 16 400 firem, 14 % všech, které předtím do EU vyvážely, tam přestalo vyvážet úplně. Nejmenší pětina vývozců ztratila 30 % evropských tržeb. Vývoz mimo EU se nezměnil ani nahoru, ani dolů.
Jinými slovy: velké firmy celní formuláře zaplatily a jedou dál. Malé, pro které byla objednávka z Lyonu stejně snadná jako z Leedsu, přestaly. Oficiální statistika to zakrývá, protože vývoz do EU v běžných cenách od roku 2019 mírně vzrostl, ze 175 na 182 miliard liber; po odečtení inflace je to pokles.
Investice: co chybí nejvíc
Firmy, které nevědí, za jakých podmínek budou za tři roky obchodovat, neinvestují. Britský institut NIESR odhadl podnikové investice v roce 2023 o 12 až 13 % nižší, než by byly bez brexitu, a odvozuje z toho ztrátu 2 až 3 % HDP v roce 2023 a 5 až 6 % do roku 2035. Investice jsou pomalá veličina: továrna, která nevznikla v roce 2019, chybí v produktivitě dalších dvacet let. Proto odhady celkové ceny brexitu s časem rostou, ne klesají.
Rybáři a Severní Irsko: dva sliby
Rybolov byl symbol kampaně a dopadl symbolicky. Dohoda převedla Britům do roku 2026 kvóty za zhruba 146 milionů liber ročně, asi čtvrtinu hodnoty úlovku evropských lodí v britských vodách. V květnu 2025 ale britská vláda v rámci nového sblížení s EU prodloužila evropským lodím plný přístup do britských vod až do června 2038. Rybářský svaz NFFO označil dohodu za velké zklamání a přístup do vod za nejlepší kartu, kterou Británie ještě měla.
Severní Irsko ukázalo, že hranici nelze zrušit, jen přesunout. Aby nevznikla celnice mezi Irskem a Severním Irskem, zůstává Severní Irsko pro zboží fakticky v jednotném trhu EU a kontroly probíhají mezi ním a zbytkem Británie. Windsorský rámec z roku 2023 je zjednodušil: zelený pruh pro zboží, které v Severním Irsku zůstane, a „brzda“, kterou může severoirský parlament zastavit nová evropská pravidla. Část britského území se tak řídí pravidly, o kterých Británie nehlasuje; přesně to, před čím varovali odpůrci norského modelu.
Lidé: konec volného pohybu
Volný pohyb osob skončil 1. ledna 2021 a Británie zavedla bodový systém s vlastními pravidly. Výsledek překvapil obě strany. Čistá migrace z EU je od roku 2022 záporná, Evropané odcházejí; celková čistá migrace ale vzrostla na rekordních 944 tisíc v roce do března 2023, protože Británie otevřela dveře pracovníkům a studentům ze zemí mimo Evropu. Teprve po zpřísnění klesla na 171 tisíc za rok 2025. Kontrola nad migrací je skutečná; nižší migrace z ní prvních pět let neplynula.
Sektory, které stály na evropských pracovnících, hledaly náhradu. Zemědělci sklízejí se sezónními vízy, letos 41 tisíc pro zahradnictví, a v roce 2022 jim podle svazu NFU zůstalo kvůli nedostatku lidí na polích ovoce a zelenina za 22 milionů liber.
Co Británie získala
Výčet by nebyl poctivý bez druhého sloupce. Británie má vlastní obchodní politiku a používá ji: v prosinci 2024 vstoupila do tichomořské dohody CPTPP, kterou vláda oceňuje na zhruba 2 miliardy liber ročně v dlouhém období, a od 15. července 2026 platí dohoda s Indií s odhadovaným přínosem 4,8 miliardy liber HDP. Pro měřítko: ztráta z brexitu se počítá v desítkách miliard ročně.
Přestala platit do rozpočtu EU, kam v letech 2016 až 2019 posílala čistých 9,2 miliardy liber ročně; nejdřív ale uhradila vyrovnání 30,9 miliardy za závazky z doby členství. A rozhoduje sama o migraci, regulacích i rybolovu, byť u všech tří zjistila, že rozhodovat vedle trhu s 450 miliony lidí znamená většinou rozhodovat stejně jako on.
Jak to vidí Britové
Deset let po referendu, v červnu 2026, považovalo podle YouGov odchod za chybu 57 % Britů a za správný krok 30 %. Za neúspěch brexit označilo 61 %, za úspěch 12 %. Návrat do Unie podporovalo 55 % proti 34 %; jakmile se ale do otázky přidá podmínka přijmout euro a vstoupit do Schengenu, podpora klesne na 35 % a převáží odpůrci. Britové tedy vědí, že odchod byl chyba, a zároveň nechtějí zaplatit cenu za návrat. To je nejpřesnější shrnutí, jak brexit dopadl: nikdo nevyhrál a cesta zpátky je dražší než cesta ven.
Vláda dosud návrat na jednotný trh i do celní unie vylučovala a jde cestou dílčích dohod. Od summitu v květnu 2025 se jedná o potravinách, emisních povolenkách a mobilitě mladých; do Erasmu+ se Británie vrací od roku 2027 jako platící přidružená země. Každá taková dohoda vrací kus toho, co členství dávalo automaticky, za nový příspěvek a bez hlasu o pravidlech.
Co z toho plyne pro Česko
Británie šla do experimentu s vlastní měnou, finančním centrem a ekonomikou, která vyváží za 31 % HDP. Česko vyváží za 67 % a jeho průmysl žije ze součástek, které překračují hranice několikrát denně. Britský výsledek je proto pro Česko spodní odhad, ne strašák. A britský paradox platí dvojnásob: země, která odešla, aby rozhodovala sama, dnes vyjednává o přístupu k pravidlům, která píšou jiní. Malá země uprostřed kontinentu má jedinou lepší možnost, a tou je zůstat u stolu, kde se píšou.