Ubránilo by se Česko samo?
Samo ne. Armáda má kolem 28 tisíc vojáků a už čtvrt století je stavěná na boj v alianci, ne na osamocenou obranu země.
To není výčitka armádě – je to popis návrhu. Česká obrana je od vstupu do NATO v roce 1999 projektovaná jako dílek většího celku. Otázka „ubránilo by se Česko samo?" je proto trochu jako ptát se, jestli uletí křídlo bez letadla. Ale stojí za to ji dopočítat, protože odpověď vysvětluje, proč na celku tolik záleží.
Co Česko má
Zhruba 28 tisíc vojáků z povolání s cílem dorůst na 37,5 tisíce, rozpočet kolem 185 miliard korun ročně, moderní pozemní techniku na cestě a letectvo ve zvláštní situaci: čtrnáct pronajatých Gripenů dnes, prvních z 24 objednaných F-35 od roku 2031. Na poměry střední Evropy slušná, profesionální armáda.
Jenže každá z těch položek předpokládá spojence. Gripeny i F-35 létají v aliančním systému velení a průzkumu; munice se počítá na týdny, ne měsíce; protivzdušná obrana kryje objekty, ne území. Nic z toho není chyba – v alianci je to efektivní. Mimo ni je to torzo.
Co by „sám" znamenalo
Přepočítat obranu na osamocenou znamená postavit ji celou znovu: mobilizační armádu o stovkách tisíc lidí, vlastní protivzdušný deštník, zásoby, výrobu munice, a to všechno pro zemi bez moře, bez hloubky a s desetimilionovým rozpočtem. Neutrální Finsko – evropský vzor osamocené obranyschopnosti – drží mobilizační kapacitu přes čtvrt milionu lidí a přesto do NATO vstoupilo, protože si spočítalo, že proti jaderné velmoci samo nestačí.
Česko má navíc vlastní historickou učebnici: v roce 1938 mělo na svou velikost mimořádnou armádu i opevnění, a nebránilo se – protože zůstalo samo. Mnichov není argument o slabosti, ale o osamocení.
Verdikt
Samo se Česko neubrání a žádný realistický rozpočet to nezmění; deset milionů lidí prostě neuživí obranu proti velmoci. Ubrání se jako část celku – dnes aliance, v níž evropská váha roste. Proto je pro českou rodinu otázka Ubránila by se Evropa bez Ameriky? důležitější než cokoli o vlastní armádě: naše bezpečnost je přesně tak velká, jak velký celek za ní stojí. Kolik nás obrana stojí dnes a kolik by stála jinak, rozebíráme v účtu za obranu.
Časté otázky
Kolik vojáků má česká armáda?
Kolem 28 tisíc profesionálů plus několik tisíc aktivních záloh; cílem je růst k 37,5 tisíce. Pro srovnání: neutrální Finsko dokáže mobilizovat přes 280 tisíc lidí.
Jaké má Česko stíhačky?
Čtrnáct pronajatých švédských Gripenů; od roku 2031 mají přilétat první z 24 objednaných amerických F-35 za 150 miliard korun. I ty ale počítají s aliančním zázemím – od výcviku po munici.
Kolik by stála obrana bez spojenců?
Násobky dneška. Neutrální země našeho typu drží mobilizační armády, protivzdušnou obranu i zásoby na měsíce – v přepočtu na obyvatele platí výrazně víc, a přesto kryjí jen zlomek hrozeb. Podrobný účet máme na stránce o ceně obrany.
Ubránilo se Československo v roce 1938?
Nebránilo se – a právě osamocení bylo důvodem. Mnichov je česká učebnice toho, co znamená čelit velmoci bez spojenců: i silná armáda a pohraniční opevnění jsou málo, když stojíte sami.
Je členství v NATO spolehlivé?
Článek 5 je nejsilnější bezpečnostní záruka, jakou Česko v historii mělo. Jeho síla stojí na důvěryhodnosti celku – proto je česká bezpečnost přímo úměrná tomu, jak silná a jednotná je Evropa.