Na co se Evropa připravuje? Zbrojení a plány vysvětleně

Na to, aby se jí válka vyhnula. Evropa spustila největší zbrojení od konce studené války – s cílem být do roku 2030 schopná odstrašit Rusko i bez spoléhání na Ameriku.

Titulky o „přípravě na válku" znějí hrozivě. Když se ale podíváte, co se skutečně děje, uvidíte logiku pojišťovny, ne válečné horečky: platí se dnes, aby průšvih nikdy nenastal. Tady je celý plán po patrech.

Patro první: NATO a peníze

Na summitu v Haagu v červnu 2025 se spojenci zavázali k číslu, které by ještě před pár lety znělo nepředstavitelně: 5 % HDP na obranu do roku 2035 – z toho 3,5 % na jádro obrany (vojáci, zbraně, munice) a 1,5 % na širší odolnost, od kybernetické obrany po mosty, které unesou tanky. Průběžná kontrola přijde v roce 2029.

Není to jen slib na papíře. Evropští spojenci dali v roce 2025 na obranu přes 574 miliard dolarů, o pětinu víc než rok předtím – největší meziroční skok v historii aliance.

Patro druhé: evropský plán Readiness 2030

Evropská unie k tomu v březnu 2025 přidala vlastní nástroj, původně zvaný ReArm Europe: uvolnit do roku 2030 až 800 miliard eur. Většina (asi 650 miliard) je rozpočtová výjimka – státy si mohou půjčovat na obranu, aniž by porušily unijní pravidla o dluzích. Zbytek, 150 miliard, jsou společné zvýhodněné půjčky SAFE na projekty, které státy nakupují spolu: protivzdušnou obranu, munici, drony.

Slovo „spolu" je tu důležitější než částka. Evropské zbrojení desítky let trpělo tím, že si každý kupoval své – proto ten zvěřinec 178 zbraňových systémů. SAFE je první velký pokus otočit to: kdo nakupuje společně, nakupuje levněji a jeho armády si pak rozumějí.

Česko má z SAFE předběžně přiděleny zhruba 2 miliardy eur a vláda schválila růst vlastních obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030 – po dvou desítkách procent ročně navíc. Mezi závazkem a skutečnými rozpočty zatím zůstává mezera; na ni se ptejte politiků, ne generálů.

Patro třetí: co se staví a proč zrovna to

Evropská Bílá kniha obrany vyjmenovává, kde je díra největší: protivzdušná a protiraketová obrana (největší evropská slabina, jak ukazuje Ukrajina), munice – od dělostřeleckých granátů po rakety, a hlavně továrny na ně, drony a obrana proti nim (nejrychleji rostoucí kapitola války), vojenská mobilita – aby se technika dostala přes evropské mosty a hranice bez týdnů papírování – a satelity a průzkum, dosud skoro výhradně americká doména.

A pak je tu čtvrté, nenápadné patro: domácnosti. Evropská strategie připravenosti doporučuje každé rodině zásoby na 72 hodin – protože odolná společnost je součást odstrašení stejně jako radar.

K čemu to celé je

Rozvědky odhadují, že Rusko může být kolem let 2029–2030 schopné velké konvenční války. Evropské zbrojení je závod s tímhle kalendářem – a jeho cílem není válku vést, ale zdražit ji natolik, aby se v Moskvě nikdy nevyplatila. Jestli se to povede, rozhodne vedle peněz hlavně jedno: jestli z těch miliard vyroste třicet lepších národních armád, nebo jedna obrana kontinentu, která jedná jako celek.

Všechny otázky →