Kolik vojáků má Evropa – a kolik by jich potřebovala?

Evropští členové NATO mají dohromady kolem dvou milionů vojáků v aktivní službě. Na obranu bez Ameriky by jich podle Bruegelu potřebovali zhruba o 300 tisíc víc.

Obě ta čísla stojí za rozklad – protože ani jedno neznamená to, co se na první pohled zdá.

Kolik jich je

Celé NATO má kolem 3,6 milionu vojáků v aktivní službě; po odečtení Spojených států zbývá na evropské spojence a Kanadu zhruba 2,3 milionu, státy EU z toho drží asi 1,3–1,4 milionu. Rusko má pro srovnání kolem 1,3 milionu a cíl 1,5.

Rozložení je nerovnoměrné a mění se rychle:

• Polsko – přes 200 tisíc a strmě roste; plán do roku 2039 počítá s půl milionem lidí včetně záloh. Největší pozemní síla v EU.
• Francie – kolem 204 tisíc, jediná jaderná mocnost v EU.
• Německo – zhruba 180 tisíc; vede debatu o nové formě vojenské služby, protože nábor nestíhá plány.
• Itálie – kolem 160 tisíc.
• Česko – kolem 28 tisíc profesionálů plus aktivní záloha; cíl je 37 500 vojáků a nábor poslední roky láme rekordy.

K aktivním silám patří ještě zálohy – vycvičení civilisté. Tam je evropský obraz slabší: většina zemí je po zrušení povinné služby nechala vyschnout a teprve je znovu buduje.

Kolik by jich bylo potřeba

Odhad institutů Bruegel a Kiel z roku 2025 zní: kdyby Evropa musela odstrašovat Rusko bez amerických pozemních sil, potřebovala by zhruba 300 tisíc vojáků navíc – asi 50 brigád.

Proč tolik, když už teď má Evropa vojáků víc než Rusko? Kvůli matematice, kterou zná každá armáda světa: na jednoho vojáka nasazeného v poli potřebujete dva další – jednoho, který se z nasazení vrací a odpočívá, a jednoho, který se na ně připravuje. K tomu logistika, protivzdušná obrana, štáby, zdravotníci. „Dva miliony vojáků" proto neznamená dva miliony lidí připravených držet frontu; bojová síla je zlomek celku.

A je tu druhý háček: těch zhruba dva miliony lidí slouží ve třiceti armádách. O tom, jak se takový součet chová proti jedné armádě s jedním velením, píšeme podrobně ve srovnání sil Ruska a Evropy – tady stačí jedna věta: počet vojáků je nutná podmínka, ne dostačující.

Zavírá se mezera?

Poprvé za desítky let ano. Polsko zbrojí tempem, které nemá v poválečné Evropě obdoby, česká armáda přijímá nejvíc nováčků ve své profesionální historii, severské a pobaltské země rozšiřují službu. Bruegelových 50 brigád je pořád daleko – ale směr se otočil.

Zbývá otázka, kterou čísla nevyřeší: jestli těch 50 brigád vznikne jako padesát národních kousků, nebo jako společná evropská síla, která se dá skutečně nasadit. Vojáky už Evropa počítat umí. Učí se je sčítat.

Všechny otázky →