Náškontinent

Co je hybridní válka a proč už probíhá?

Hybridní válka je soustavné škodění protivníkovi bez vyhlášení války: sabotáže, drony, kyberútoky a lži, dávkované tak, aby nespustily vojenskou odpověď.

Není to teorie z učebnic. Podle evropských kontrarozvědek běží proti Evropě taková kampaň naplno – a Česko v ní má jednu z nejstarších kapitol.

Co se už stalo

Krátký výběr z posledních let, jen ověřené případy:

  • Kabely na dně Baltu. Od podzimu 2023 bylo poškozeno několik podmořských kabelů a plynovod Balticconnector – datové spoje C-Lion1 mezi Finskem a Německem, elektrický EstLink 2 mezi Finskem a Estonskem a další. Stopy opakovaně vedly k tankerům ruské „stínové flotily", které přes ně vlekly kotvy.
  • Drony nad letišti a základnami. Od září 2025 zažila Evropa bezprecedentní vlnu: ruské drony nad Polskem (poprvé v historii je NATO sestřelovalo), zavřená letiště v Kodani a Oslu, drony nad Mnichovem i Bruselem. Analytici Insikt Group napočítali jen mezi zářím 2025 a lednem 2026 třicet narušení aliančního vzdušného prostoru.
  • Žhářství a sabotáže. Počet ruských sabotážních operací v Evropě se v roce 2024 zečtyřnásobil a růst pokračoval: požár obchodního centra ve Varšavě, zápalné balíky v logistice DHL, útoky na železnice vozící pomoc Ukrajině.
  • Česká kapitola. Vrbětice 2014 – výbuchy muničních skladů, dva mrtví, po letech přičteno jednotce GRU. A 2024: muž najatý přes internet za pokus zapálit pražské autobusy dostal mnohaletý trest. Hybridní válka tu nebyla „u nás doma" jednou, byla tu opakovaně.

K tomu přičtěte to, co vidět není: rušení GPS nad Baltem, kyberútoky na nemocnice a úřady, továrny na dezinformace před každými volbami.

Proč to Rusko dělá

Protože je to levné, popiratelné a funguje to na spáry. Otevřená válka s NATO je pro Moskvu nevyhratelná; rozklad NATO zevnitř je dosažitelnější cíl. Každý nevyšetřený požár živí pocit, že se nic nedá dělat. Každý dron, po kterém následují jen tiskové konference, testuje, kolik toho aliance snese. A každá dezinformační kampaň má stejné zadání: přesvědčit Evropany, že jejich skutečný nepřítel je soused, Brusel nebo uprchlík – kdokoli kromě toho, kdo ty kampaně platí.

Pachatelé jsou schválně na jedno použití: kurýři a žháři najatí přes Telegram za pár tisíc eur, lodě pod vlajkami třetích zemí. Popiratelnost není slabina té metody. Je to její jádro.

Co s tím Evropa dělá – a co to chce

Odpověď se rodí: hlídková mise Baltic Sentry chrání kabely, Eastern Sentry vzdušný prostor, EU sankcionuje stínovou flotilu loď po lodi, státy vyhošťují zpravodajce a soudí žháře. A protože cílem hybridní války je společnost, ne armáda, patří k obraně i odolnost obyčejných domácností a ověřování informací.

Jedno je ale vidět z každého odstavce výš: tahle kampaň je vedená proti Evropě jako celku – kabel mezi Finskem a Německem, drony nad Polskem a Dánskem, sklad v Česku. Po jednom se bránit nedá něčemu, co po jednom neútočí. Hybridní válka míří na evropskou jednotu; nejlepší obranou je přesně ta.

Všechny otázky →

Časté otázky

Co všechno se počítá mezi hybridní útoky?

Sabotáže a žhářství, poškozování podmořských kabelů, drony nad letišti a základnami, kyberútoky, rušení GPS, dezinformační kampaně a ovlivňování voleb. Společný rys: škodí, ale drží se pod prahem otevřené války.

Zažilo hybridní útok i Česko?

Ano, a jeden z největších: výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, které zabily dva lidi a byly později přičteny ruské vojenské rozvědce GRU. V roce 2024 soud potrestal i žháře najatého k útoku na pražské autobusy.

Proč se pachatel tak těžko dokazuje?

Protože je odstup vestavěný do metody: kabely trhají civilní lodě „stínové flotily" pod cizí vlajkou, žháře najímají přes Telegram za pár tisíc eur a drony nikdo nepřizná. Popiratelnost je účel, ne vedlejší efekt.

Jak na to reaguje NATO a EU?

Hlídkovými misemi Baltic Sentry (ochrana kabelů) a Eastern Sentry (vzdušný prostor), vyhošťováním agentů, sankcemi na stínovou flotilu a budováním odolnosti – od ochrany infrastruktury po předpřipravenost domácností.

Může hybridní útok spustit článek 5?

Teoreticky ano – NATO potvrdilo, že závažný kyberútok či hybridní kampaň mohou být posouzeny jako ozbrojený útok. Prakticky se útočník drží záměrně pod touto hranicí; proto je hlavní odpovědí odolnost, ne odveta.

Souvisí