Co by sjednocená Evropa znamenala pro zemědělce?

Především stejná pravidla pro všechny: dnes soutěžíte s farmáři, kterým státy dorovnávají to, na co Česko nemá. A společnou ochranu trhu, kterou sám nevymůžete.

Půda se nedá přestěhovat. Kdo na ní hospodaří, přemýšlí v generacích, ne ve volebních obdobích – a přesně tak je poctivé mluvit i o Evropě.

Co vás štve, je většinou pravda

Ukrajinské obilí po roce 2022 opravdu srazilo ceny ve střední Evropě; cla se vrátila až v červnu 2025. Byrokracie je reálná – evidence, fotky, satelity, termíny. A dotace křiví trh: v Česku obhospodařují tři čtvrtiny půdy velké podniky a přímé platby na hektar se z velké části propíší do nájmů půdy, takže vydělává i ten, kdo nikdy nedržel vidle. Tohle všechno je pravda a nemá smysl to zamlouvat.

Špatná adresa hněvu

Jenže pozor na adresu. To, že soused v Rakousku nebo Polsku dostává k evropským penězům národní dorovnání, které si Česko nemůže dovolit, není důsledek moc společné politiky – ale málo společné. Každá výjimka a národní obálka zvýhodní bohatší stát. Skutečně jednotná pravidla, jedna obálka a konec dorovnávacích závodů je to jediné, co malé zemi zaručí férovou soutěž. A dovozy? Clo na hranici kontinentu vymůže jen kontinent; deset milionů lidí neuhlídá ani jeden přístav v Rotterdamu.

Generace dopředu

Před vámi jsou dvě jistoty. Ukrajina jednou v Unii bude – a bez společných přechodných pravidel by její lány převálcovaly všechno od Aše po Košice; uhlídat to může jen silný společný hlas, ne memorandum malé vlády. A počasí bude divočejší – sucho, mráz, škůdci neznají katastr. Pojištění, zálohy vody, výzkum odolných odrůd: všechno věci, které dávají smysl v měřítku kontinentu.

Selský rozum říkával: co si můžeš udělat sám, udělej si sám. Ale taky: na velkou vodu se staví hráz s celou vsí. Trh, dovozy a klima jsou velká voda.

Všechny otázky →