Kdo všechno zkusil sjednotit Evropu – a proč to nevyšlo?

Velkou část Evropy držel jeden vládce pětkrát: Řím, Karel Veliký, Habsburkové, Napoleon, Hitler. Pokaždé to skončilo rozpadem – silou se kontinent sjednotit nikdy nepodařilo.

Tahle stránka je galerie těch pokusů. Ne kvůli letopočtům, ale kvůli vzorci, který se v nich opakuje a který vysvětluje, proč dnešní sjednocování vypadá tak jinak.

Řím: jednota jako impérium

Jediné „sjednocení", které vydrželo staletí – a přesto jen půlka příběhu: římská Evropa končila na Rýně a Dunaji, za nimi žila Evropa druhá, neporobená. Řím nicméně kontinentu odkázal společný základ, právo, silnice, města, latinu. Když se pak Evropané o jednotě bavili dalších dva tisíce let, skoro vždycky říkali „obnovit Řím".

Karel Veliký: jednota jako osoba

Kolem roku 800 spojil franský král většinu západního křesťanstva a nechal se korunovat císařem; učebnice ho dodnes nazývají otcem Evropy. Jenže jeho říše byla jen tak silná jako on sám. Neměla instituce, které by ji přežily – a tak ji roku 843 vnuci ve Verdunu rozdělili na tři pásy. Ze západního se stala Francie, z východního Německo; hranice mezi nimi zůstala nejkrvavější čárou kontinentu na dalších jedenáct set let.

Habsburkové: jednota jako rodina

Rod, který místo válek sbíral trůny sňatky, došel v 16. století nejdál: Karel V. vládl Španělsku, Nizozemí, půlce Itálie, střední Evropě i zámoří. A právě to ostatní vyděsilo. Proti habsburské převaze se zbytek Evropy spojil a z odporu vzešel princip, který pak kontinent řídil až do roku 1945: rovnováha sil – nikdo nesmí být příliš silný. Evropa si tak vypěstovala imunitu proti sjednocení shora.

Napoleon a Hitler: jednota jako okupace

Napoleon dokázal, že se Evropa dobýt dá – a taky, že se udržet nedá. Jeho kontinent spojený jednotným zákoníkem a celní blokádou vydržel dekádu a rozpadl se cestou z Moskvy. O sto třicet let později zopakoval Hitler tentýž pokus v nejzrůdnější podobě; jeho „nová Evropa" nepřežila šest let. Po roce 1945 už tenhle recept nikdo soudný nezkusil.

Vzorec – a výjimka

Vzorec je jasný: jednota vnucená silou vyvolá odpor, který ji rozloží, a čím větší převaha, tím rychleji. Proto je dnešní integrace postavená obráceně – na souhlasu. Do evropského spolku se vstupuje hlasováním parlamentů a referendy a dá se z něj odejít, což Britové v roce 2020 prakticky předvedli. Je to historicky první pokus o sjednocení Evropy, který nemá dobyvatele. Pomalost a věčné dohadování, kterým se vysmíváme, jsou cena přesně za to – a zároveň důvod, proč jako jediný z těch pěti… vlastně šesti pokusů pořád trvá. Mimochodem, mírovou cestu navrhl jako první český král – už v roce 1464.

Všechny otázky →